Jsme na facebooku
Normální je nekouřit.
Zdraví
Kouření nezpůsobuje pouze rakovinu plic, ale i nádory v ústní dutině včetně jazyka - současné požívání alkoholu násobí karcinogenní účinky kouření. Další nádory jsou u hrtnanu, hltanu, jícnu, žaludku, žlučníku, slinivky břišní, ledvin, močového měchýře, u žen děložního krčku (1/3 všech případů), vyšší je u kuřáků výskyt leukémie. Náchylné k leukémii jsou především děti. 
Jako emfyzém v medicíně označujeme trvale nadměrný obsah vzduchu v plicích při současném úbytku a poškození vlastní plicní tkáně (lytickými procesy sklípků). Nejčastěji je emfyzém součástí chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) jako následek chronického zánětu průdušek (kterým jsou kuřáci pověstní).
Obstrukční plicní nemoc ("kuřácké astma") je chronické onemocnění projevující se dušností, kašlem, vykašláváním hlenů. Toto onemocnění značně zhoršuje kvalitu života, snižuje toleranci fyzické námahy. V případě, že je nemoc diagnostikována, je nutné okamžitě přestat kouřit.
Kouření cigaret zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu a průsvit cév v lidském organismu. Kuřáctví vede ke změnám na cévní výstelce. Ta je více náchylná k ukládání aterosklerotických hmot. To vede k nedokrvení orgánů, končetin a k závažným nemocem, které invalidizují, mezi nimiž je nejznámější a nejčastější infarkt myokardu a cévní mozková příhoda. Sebevraždou je pak kouření v kombinaci se špatně kompenzovaným diabetem (cukrovkou).
Aterosklerosa je vpodstatě zánět ve vrstvě intimy stěny arterie, který se pomalu zvětšuje a občas perforuje do průsvitu arterie - změní se na "prasklej vřed". "Prasknutí vředu" do arterie má za následek okamžitý vznik krevní sraženiny nad tímto defektem. Lumen tepny je utlačováno rostoucím "vředem" a přidáme-li k tomu krevní sraženinu, která na "vřed" nasedá, pak se průsvit tepny zúží natolik, že oblast srdečního svalu, za defektem se může dostat do existenčních potíží v důsledku příliš nízké dodávky kyslík.
Jakým způsobem se kouření podílí na vzniku aterosklerózy? Úlohu zde má poškození endotelu (cévní výstelky), zvýšené shlukování krevních destiček, zvýšení krevních tuků Na manifestaci ischemické choroby srdeční má také kouřením vyvolaný vznik cévních spasmů (křečí) a snížení transportní kapacity krve pro kyslík vznikem karbonyl hemoglobinu (vazbou CO, vznikajícího při hoření cigarety se určitá část krevního barviva - hemoglobinu, mění na korbonylhemoglobin, který potom již nemůže sloužit pro transport kyslíku). 
Buergerova nemoc je zánětlivé onemocnění periferních cév končetin (řadíme ji mezi tzv. vaskulitidy). Je to nemoc především mladých kuřáků. Postupně vede ke zhoršené průchodnosti cév, vzniku krevních sraženin v cévách končetin, což vede k menším nebo rozsáhlým nekrózám (zmrtvění tkáně). Není výjimkou, že při závažných nedokrvenostech vedoucích k velkým gangérám (rozsáhlému odumírání tkání sekundárně změněných hnilobnými a dalšími zánětlivými procesy) musí být provedena amputace končetiny, tzn. odstranění její části.
Pokud jste dlouholetý kuřák, máte 25% šanci, že se osobně potkáte s rakovinou. Aby toho ještě nebylo dost, budete mít vrásky, bude vám zapáchat oblečení a dech, budete mít žluté zuby a k tomu ještě existuje mnoho dalších nemocí, které jsou v příčinné souvislosti s kouřením tabáku. Nepříjemné pro kuřáka je, že i když nezemřete na rakovinu, máte velkou pravděpodobnost, že skonáte na jinou nemoc z kouření - zde je jejich stručný výpis.
Existuje způsob, jak chránit alespoň částečně organismus před škodlivými účinky kouření. Nejvíce tělu prospějeme látkami, kterým říkáme obecně antioxidanty a dále také vitamíny a některými stopovými prvky. Stránka uvádí u kterých chemických látek bylo studiemi prokázáno, že tělu kuřáka prospívají.
Vitamin C (kyselina L-askorbová) patří mezi základní antioxidanty, lidský organismus ho neumí syntetizovat, proto ho musíme přijímat v potravě. Jeho fyziologická potřeba se mění s věkem, od 40 – 50 mg denně v kojeneckém období, po 80 – 100 mg denně v období dospívání a dospělosti. Potřeba se zvyšuje při různých onemocněních a také při aktivním a pasivním kouření.
Nikotin je jednou ze čtyř tisíc chemikálií, které lze vystopovat v tabákových výrobcích – jako jsou například cigarety, doutníky a dýmkový, žvýkací a šňupací tabák – ale je hlavní součástí tabáku, která ovlivňuje mozkové pochody. Jde o jednu z nejčastěji užívaných návykových látek a ačkoli je na krabičce cigaret napsáno, že jeden kus obsahuje například 12 miligramů nikotinu, nedostane se kuřákovi krevním oběhem do mozku více než jeden až dva miligramy.
Nejvýznamnějším alkaloidem tabákového kouře je nikotin, kterého je v cigaretě 1 až 4 mg. Již během několika sekund po vtáhnutí kouře do plic, se dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory. Váže se i na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány.
Účinky nikotinu nastupují krátce po užití díky rychlému vstřebávání v plicníc sklípcích. U kuřáků začátečníků je častá bledost, studený pot, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, pot, pokleslá nálada - to jsou nejčastější projevy lehké otravy nikotinem. Smrtelná dávka se pohybuje kolem 50 mg. U pravidelných kuřáků příznaky spojené s akutní otravou chybějí a dostavují se méně specifické symptomy chronické intoxikace.
Ženy, které kouří, se vystavují zvýšenému riziku nemožnosti početí, neplodnosti, komplikací v průběhu těhotenství, předčasného porodu, spontánního potratu a riziku narození mrtvého dítěte. Novorozenci žen, které kouřily v průběhu těhotenství, mají v průměru nižší porodní váhu než novorozenci žen, které nekouří. Riziko syndromu náhlého úmrtí novorozenců (SIDS) se zvyšuje mezi novorozenci, jejichž maminky v průběhu těhotenství kouřily.
Otrava nikotinem nebývá takového rozsahu, že by vedla k úmrtí člověka. Jako smrtelná dávka nikotinu se uvádí 50 miligramů. Takové množství ale většinou jedinec nepřijme, protože již při mnohem menších dávkách nikotinu se dostaví klasické příznaky a projevy předávkování nikotinem.
Občas se někdo dotazuje, která droga je horší - jestli alkohol nebo kouření (resp. nikotin). I když se říká, že je alkohol metla lidstva, tak v tomto případě vítězí kouření. To totiž vede k silnější a dřívější závislosti než na alkoholu. V ČR také umírá nepoměrně méně lidí na nemoci z konzumace alkoholu než na nemoci z kouření. Takže jste, milí konzumenti cigaret, vyhráli.
Závislost na nikotinu je silnější než bychom si mysleli. Uvádí se, že je silnější než na heroinu. Tvrdé drogy jsou zakázané. U těch se to povedlo. Nikotin a kouření není možné zakázat a to z toho důvodu, že kuřáků je na Zemi obrovské množství a tak obrovskou epidemii již není možné zastavit. Lidé by se bouřili a zákon, který by zakazoval kouření obecně by z toho důvodu neuspěl a byl by kuřáky porušován. Tabák by se dovážel tak jako tak načerno a postihy za kouření cigaret by byly pravděpodobně i z důvodu masivního rozšíření nízké. Ale to je scifi. Zaměřme se nyní na psychickou a fyzickou závislost na nikotinu.
Poměrně dlouhou dobu se myslelo, že je nikotin jen látkou, na kterou vzniká závislost bez rakovinotvorného vlivu. Výzkumy minulých let ale ukázaly, že tomu tak není a že deriváty vznikající nedokonalým spalováním nikotinu mohou podpořit svými vlastnostmi vznik a růst rakovinotvorných buněk svým vlivem na výstelku sliznic a také vlivem na imunitní systém.
Tabákový kouř způsobuje absorpci nikotinu v plicích a ústní a nosní sliznici. Existuje okolo 20 metabolitů nikotinu, které byly dentifikovány v moči. Nejdůležitějším z nich je kotinin (cotinine), který je hlavním metabolitem nikotinu. Kotinin a nikotin jsou metabolizovány stejným jaterním enzymem. Kotinin má relativně dlouhý poločas v tělních tekutinách (17 hodin), takže je méně závislý na době odběru vzorku, než nikotin nebo jiné metabolity. 
Tabákový kouř se skládá z několika tisíc látek a účinky mnoha z nich nejsou ještě prozkoumány. Látkou s významným psychotropním účinkem, která je také zodpovědná za rozvoj závislosti na tabáku, je nikotin. Existují důkazy o účinku nikotinu náladu. Intravenózní aplikace nikotinu vyvolává pocit euforie (Henningfield et al., 1985), což je připisováno zvýšenému uvolňování dopaminu v nucleus accumbens v mozku. Na druhé straně odnětí nikotinu je spojeno s dysforií (rozladou, špatnou náladou).
Doporučené články
Slovo statistika:
„Pokud by všichni kuřáci v ČR přestali kouřit, jedna třetina onkologů by byla bez práce.“
„Pokud by všichni kuřáci v ČR přestali kouřit, jedna třetina onkologů by byla bez práce.“
Slovo filosofa:
„Závislost nelze jen tak vyhodit oknem. Musíte ji laskavě svést ze schodů, doprovodit ji ke vchodu a vypoklonkovat ze dveří...“
Mark Twain
Slovo psychologa:
„Lidé kouří nikoli proto, že chtějí kouřit, ale protože nemohou přestat.“
„Lidé kouří nikoli proto, že chtějí kouřit, ale protože nemohou přestat.“
