Spinocelulární karcinom plic (též nazývaný epidermoidní, dlaždicobuněčný) spolu s malobuněčným karcinomem je nejčastějším typem plicního nádoru. Až 98% pacientů s tímto onemocněním jsou kuřáci, je častější u mužů než u žen. Bývá v plíci převážně centrálně umístěný, tvoří různě velké uzly, které v centru nekrotizují a vzniká pseudocystická dutina.

Nejvýznamnějším alkaloidem tabákového kouře je nikotin, kterého je v cigaretě 1 až 4 mg. Již během několika sekund po vtáhnutí kouře do plic, se dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory. Váže se i na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány.

Existuje způsob, jak chránit alespoň částečně organismus před škodlivými účinky kouření. Nejvíce tělu prospějeme látkami, kterým říkáme obecně antioxidanty a dále také vitamíny a některými stopovými prvky. Stránka uvádí u kterých chemických látek bylo studiemi prokázáno, že tělu kuřáka prospívají.

Kouření se nepodepisuje jen na zdraví kuřáků, ale ohrožuje také lidi, kteří musí vdechovat cigaretový kouř pasivně. Děti vyrůstající v zakouřeném prostředí trpí častějšími záněty horních i dolních cest dýchacích, záněty středního ucha, a také mají vyšší riziko vzniku leukemie. Rizika pasivního kuřáctví jsou úplně stejně nebezpečná jako u kuřáctví aktivního: cévní, plicní a nádorová onemocnění.

V porovnání s kardiovaskulárními a karcinogenními účinky kouření se zdají být jeho negativní vlivy na plodnost mužů i žen, průběh těhotenství a vývoj plodu méně výrazné. Nicméně kombinace nikotinu, radioizotopu polonia 210 (alfa záření), oxidu uhelnatého, těžkých kovů a mnoha dalších toxinů a mutagenů je důvodem, proč užívání tabáku, především pak kouření cigaret, je pokládáno za nejčastější závažný rizikový faktor ovlivňující reprodukci.