Nejvýznamnějším alkaloidem tabákového kouře je nikotin, kterého je v cigaretě 1 až 4 mg. Již během několika sekund po vtáhnutí kouře do plic, se dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory. Váže se i na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány.
Účinky nikotinu:
- zvýšenou aktivitu trávicího traktu
- zvýšení produkce slin
- vzestup produkce trávících šťáv a
- zvýšení aktivity hladké svaloviny (ta je obsažena prakticky v celém trávicím traktu)
- zvyšuje krevní tlak,
- zrychluje činnost srdce,
- stahuje cévy,
- zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi,
- zpomaluje (inhibuje) syntézu estrogenu,
- stoupá produkce potu a
- může vyvolat stažení zornic
- při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů.
V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu.
Nikotin způsobuje změny v tom, jak funguje mozek a tělesné funkce.
Celkový důsledek je tak trochu paradoxní: nikotin kuřáka v závislosti na množství a frekvenci užívání osvěžuje a uvolňuje zároveň.
Tento dvoufázový účinek není neobvyklý: přestože jsou účinky nikotinu a etanolu v lidském těle rozdílné, podobný průběh, závislý na množství užívané látky, můžeme pozorovat i v případě požívání alkoholických nápojů.
Nikotin zpočátku způsobuje rychlé uvolnění hormonu adrenalinu. Mezi jeho hlavní projevy patří zrychlený tep, zvýšený krevní tlak a rychlé, mělké dýchání. Adrenalin také řídí uvolnění glukózy do krevního oběhu.
Kromě toho může zablokovat i tvorbu hormonu inzulínu, což znamená, že lidé jsou po užití nikotinu mírně hyperglykemičtí - tzn. v krvi kuřáka následně koluje více cukru než obvykle. Kromě toho užívání nikotinu zrychluje základní metabolickou výměnu. To znamená, že tělo spaluje daleko více kalorií než obvykle.
