Nádory plic - malobuněčný (ovískový), nemalobuněčný, spinocelulární, adenokarcinom, karcinoid

nadory_plic_malobunecny_nemalobunecny_spinocelularni

Karcinom plic, obecně známý jako rakovina plic, je onemocnění, při kterém nekontrolovaně rostou buňky v plicních tkáních. Tento růst může vést k metastázi, což je invaze do přilehlé tkáně a infiltraci mimo plíce. Převážná většina rakoviny plic jsou karcinomy plic, odvozených z buněk epitelové tkáně. Rakovina plic je nejběžnější příčina rakoviny, vedoucí ke smrti u mužů. Celosvětově je zodpovědná za smrt 1,3 milionů mužů a také žen ročně.

Naprostou většinou karcinomů plic jsou karcinomy maligní (zhoubné), které vyrůstají z epitelových buněk. Existují dva druhy karcinomu plic, kategorizované rozměrem a vzhledem maligních buněk zobrazených při histologickém vyšetření pod mikroskopem:
Procentního zastoupením dosahuje karcinom plic nemalobuněčný (80.4%) a malobuněčný (16.8%). Tato klasifikace, založená na histologických kritériích má důležitou úlohu pro klinický management a prognózy vývoje onemocnění.

Malobuněčný, ovískový karcinom plic (SCLC)

Vyskytuje se z 99% u kuřáků. Malobuněčný typ karcinomu plic (SCLC, zvaný také jako "karcinom ovesných, ovískových buněk") má tendenci růst do horních cest dýchacích (primární a sekundární průduška) a roste rychle a do velkých rozměrů.
"Ovesná" buňka obsahuje hustou změť neurosekretních granulí (vezikuly obsahující neuroendokrinní hormony), který je s tímto endokrinním/paraneoplastickým syndromem spojen. Zatímco zpočátku je citlivější k chemoterapii, v konečném důsledku přináší horší prognózy a ve výsledku končí metastázou.
Malobuněčný karcinom plic je rozdělen do omezené fáze a rozšířené fáze onemocnění. Tento druh karcinomu plic je silně spojen s kouřením tabáku.
Metastázy: nádor se šíří krevními a lymfatickými cévami, poměrně záhy zakládá i vzdálené metastázy, přičemž primární nádor může být velmi malý.

Prognóza malobuněčného karcinomu:

špatná, neléčení pacienti umírají často do 3 měsíců od stanovení dg, jen 6 - 15% pacientů přežívá při léčbě 2 a více let, jen 5% přežití 10 let

Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC)

Nemalobuněčné typy karcinomu plic jsou společnou skupinou, protože jejich prognózy a management jsou podobné. Existují tři hlavní podskupiny:

SCC karcinom,
adenokarcinom a
velkobuněčný typ karcinomu plic.

Na přibližně 25% rakoviny plic se podílí SCC karcinom, který obvykle začíná růst uprostřed průdušky. Střed tumoru je většinou tvořen prázdnou dutinou a spojen s nekrózou tkáně. Dobře rozlišitelný SCC karcinom často roste mnohem pomaleji než ostatní typy karcinomů.
Adenokarcinom má na svědomí okolo 40% karcinomů plic. Obvykle vzniká na okraji plicní tkáně. Většina případů vzniku adenokarcinomu je spojena s kouřením tabáku, ale také vzniká i u lidí, kteří nikdy nekouřili ("nikdy nekouřící").

Adenokarcinom

Adenokarcinom může vycházet z epitelu bronchů, z bronchiálních žlázek, z Clara buněk nebo z výstelky alveolů. Adenokarcinomy se vyskytují velmi často v souvislosti s jizvou v plicní tkáni - např. po tbc, po infarktu, apod., ale často vzniká jizvení až sekundárně jako projev desmoplasie nádoru. Adenokarcinomů v populaci v posledních desetiletích přibývá (stává se nejčastějším histologickým typem u žen), zejména bronchioloalveolárního karcinomu.

nádor má menší asociaci s kouřením než jiné tumory (jen 75% tumorů je u kuřáků)
způsobuje jej především dehet
vyskytuje se spíše na periferii plíce
roste pomalu, metastázy zakládá rozsáhle

Podtyp adenokarcinomu, bronchioloalveolární karcinom je častější u nikdy nekouřících žen a může mít i odlišné odezvy na léčbu (zajímavostí je, že za vznik adenokarcinomů mají hlavně dehty z cigaret na rozdíl od jiných nádorů).

epidermoidní karcinom
adenokarcinom
velkobuněčný karcinom

Spinocelulární karcinom plic

spolu s malobuněčným karcinomem je nejčastějším typem plicního karcinomu, až 98% pacientů jsou kuřáci, je častější u mužů než u žen.
bývá převážně centrální, tvoří různě velké uzly, které v centru nekrotizují a vzniká pseudocystická dutina
nádor roste poměrně pomalu, metastazuje relativně pozdě, bývá alespoň u počátečních fází dobře operabilní
prognóza - má poměrně dobrou prognózu
vzniká na podkladě dlaždicové metaplasie v bronchů (např. avitaminóza A)
histologie - vzhled kolísá od dobře diferencovaných rohovějících karcinomů až ke zcela anaplastickým karcinomům s jen ložiskovou patrnou dlaždicovou diferenciací

Karcinoid plic

Všechny karcinoidy jsou maligní (zhoubné). Signifikantně horší prognózu mají karcinoidy atypické. Typické karcinoidy vytvářejí metastázy do regionálních lymfatických uzlin jen v necelých 15%, jen zcela vzácně zakládají vzdálené metastázy a vedou ke smrti.

Klinické příznaky a projevy: