Závislost obecně je stav, kdy určitá osoba má natolik silný návyk na chemickou látku, určitou věc, popř. osobu, že pokud se mu tohoto podnětu nedostává, objevují se u něho abstinenční přiznaky a je dočasně snížena kvalita jeho života, popř. je ohrožena jeho existence.Závislost na tabáku
byla Světovou lékařskou organizací (WHO) označena jako diagnóza F-17 a je tedy klasifikována jako onemocnění.
Závislost na tabáku můžeme rozdělit do dvou úrovní:
Psychická závislost
Asi nejzásadnějším problémem kuřáka je tzv. psychická závislost na cigaretách či tabáku obecně. Lidé si kouření cigaret povýšili na rituál. V principu nejde o cigaretu jako takovou, ale o uvolnění se, relaxaci.
Cigareta ke kávě, cigareta po jídle, cigareta při čekání, při rozhovoru, při pití alkoholu, ... Tyto jakési rituály se pak donekonečna opakují, až se nakonec stanou těžko postradatelnými.
Pokud chce člověk při psychické závislosti přestat kouřit, musí se na situaci předem připravit a najít si náhradní řešení formou změny denního stereotypu.
Cigareta ke kávě, cigareta po jídle, cigareta při čekání, při rozhovoru, při pití alkoholu, ... Tyto jakési rituály se pak donekonečna opakují, až se nakonec stanou těžko postradatelnými.
Pokud chce člověk při psychické závislosti přestat kouřit, musí se na situaci předem připravit a najít si náhradní řešení formou změny denního stereotypu.
Fyzická závislost
Tato závislost je podmíněna chemickou látkou zvanou nikotin, která je víc návykovější než například heroin.
Nikotin se z plic absorbuje do krve a již po 10 sekundách od vdechnutí kouře se dostává do mozku. Tam se naváže na nikotinové receptory (receptory alfa4beta2 mozku), což přinese pocit odměny a štěstí nebo pocit požitku (na principu uvolnění dopaminu). Proto kuřáci popisují kouření jako požitek: "cigareta mi chutná".
Pravidelným užíváním nikotinu dojde v mozku u některých osob ke zmnožení receptorů alfa4beta2 pro tuto chemickou látku. To vede ke vzniku závislosti na nikotinu.
Pokud si tedy kuřák nezapálí, nedochází ke stimulaci receptorů nikotinem a dostavují se absitnenční příznaky.
Nikotin se z plic absorbuje do krve a již po 10 sekundách od vdechnutí kouře se dostává do mozku. Tam se naváže na nikotinové receptory (receptory alfa4beta2 mozku), což přinese pocit odměny a štěstí nebo pocit požitku (na principu uvolnění dopaminu). Proto kuřáci popisují kouření jako požitek: "cigareta mi chutná".
Pravidelným užíváním nikotinu dojde v mozku u některých osob ke zmnožení receptorů alfa4beta2 pro tuto chemickou látku. To vede ke vzniku závislosti na nikotinu.
Pokud si tedy kuřák nezapálí, nedochází ke stimulaci receptorů nikotinem a dostavují se absitnenční příznaky.
