V říjnu 2011 jsem byl na kurzu České lékařské komory, který se věnoval léčbě závislosti na tabáku. Jednu z pednášek měl pan prof. MUDr. František Perlík, DrSc., který velmi zajímavě povykládal o lékových interakcích látek z tabáku s léky, především se zaměřil na ty léky, u nichž je ovlivněna farmakokinetik a farmakodynamika. Informace přehledně uvídám v následující stránce.
Kouření cigaret (tabáku) a účinnost léků a inzulínu
- při kouření mají menší sedativní účinky benzodiazepiny, podobně analgetika (konkrétně opioidy)
- z léků na snížení krevního tlaku (léky "na vysoký krevní tlak) mají nižší účinnost betablokátory
- vzhledem k tomu, že při kouření dochází k vazokonstrikci (stažení cév), je horší distribuce inzulínu ke tkáním a tím mají tkáně zhoršené energetické podmínky pro svou funkci
- naopak nižší účinnost při kouření mají např. následující léky: Warfarin, některá psychofarmaka, teofylin, aminofylin
- pokud pacient přestane kouřit, INR se u warfarinizace zvyšuje, nutno snížit warfarin asi o 25-33% dávky warfarinu, podobně je tomu u teofylinu, olanzapinu, clozapinu
- psychoaktivní látky mají při kouření různý (menší nebo větší) efekt - plazmatické koncentrace rostou (vyšší účinnost) při kouření u klozapinu, olanzapinu, chlorpromazinu, haloperidolu, flufenazinu, fluvoxamin, benzodiazepinů, tricyklických antidepresiv, některých antiepileptik (karbamazepin, lamotrigine, valproát), mirtazapin, zuklopentixol, flupentixol, trifluorperazin – efektivitu léčby je proto nutné monitorovat
- výše uvedené platí především u klozapinu!
