Pro úplný zákaz kouření v restauračních zařízeních se vyslovilo 55 procent respondentů, pro zákaz bylo i 33 procent kuřáků. Studenti se ptali i na to, zda lidé vědí o rizicích spojených s kouřením, a to i pasivním. Nejčastější odpovědí byla rakovina nebo infarkt, 40 procent lidí ale nevědělo třeba o poruchách erekce.
"Najdou se i takoví nekuřáci, kteří proti zákazu jsou, protože si myslí, že zákaz kouření je omezování lidské svobody, takto to zdůvodňovali," komentovala dnes za studenty pro ně nejpřekvapivější výsledek Eva Janušová.
Součástí výzkumu bylo i měření oxidu uhelnatého v dechu, která byla u kuřáků prokazatelně vyšší. Zajímavé údaje nabídlo měření u zaměstnanců v restauračních zařízeních – většina z nich si sice nepřipouští, že by byli dlouhodobě vystaveni pasivnímu kouření a že to má silný vliv na jejich zdraví. Průzkum ale ukázal, že jen dva z 25 zaměstnanců nemají zvýšenou hladinu oxidu uhelnatého, který způsobuje, že organismus je přidušený a nemá dostatek kyslíku.
Vliv pasivního kouření na zdraví je jasně prokázaný. V zemích, kde se zakáže kouření v restauracích, okamžitě klesá počet akutních srdečních infarktů, zdůrazňuje odbornice na nemoci z kouření MUDr. Eva Králíková, CSc.. Pasivní kouření v zásadě způsobuje stejné nemoci jako kouření aktivní, ale v menší míře. Je zde však výjimka a tou jsou cévy. K poškození cév úplně stačí zakouřená restaurace. Po hodině pobytu v ní lze nejenom naměřit vyšší hodnoty oxidu uhelnatého ve výdechu, ale prokazatelné jsou i změny na výstelce tepen a další vlivy. To je právě to, co způsobuje infarkty.
Na nemoci spojené s kouřením zemře v Česku každý rok asi 22 tisíc lidí, dvě třetiny z nich jsou přitom mladší 65 let. Podle údajů EU přitom začínají kouřit už 12letí chlapci a dívky o rok později.