Děti jsou pokládány za nejvnímavější populaci k následkům prenatální a postnatální expozice cigaretovému kouři. Expozice má následky pro vývoj mozku (obcně centrálního nervového systému) vč. schopnosti kognice a koncentrace, dále na dýchací systém. Kouření matky v těhotenství má také vliv na incidenci rakoviny.
Expozice kouření a nemoci dýchacího ústrojí u dětí
Mnoho studií prokázalo, že akutní respirační (dýchací) onemocnění, chronické respirační symptomy, iniciace a exacerbace (znovuvypuknutí) astmatu u dětí má vztah k jejich nedobrovolné expozici cigaretovému kouři.
Při prenatální (před narozením) expozici kouření dochází k retardaci (zpomalení) vývoje plic, novorozenci kouřících matek mívají snížené plicní funkce. Po porodu dochází k rychlému a extenzivnímu růstu a vývoji plic, které v tomto období jsou citlivější k účinkům chemických i biologických kontaminantů v ovzduší.
V poporodním období a v časném dětském věku nejsou ještě vyvinuty obranné mechanismy v dýchacích cestách, hlavně čistící schopnost řasinkového epitelu. Také imunitní systém je ještě nezralý. Proto dráždící a toxické látky z cigaretového kouře mohou poškodit sliznice dýchacích cest tak, že zvyšují jejich vnímavost k různým patogenům. Kouření rodičů mimochodem dvojnásobně zvyšuje riziko zánětu středního ucha, který se nejčastěji vyskytuje jako komplikace akutních respiračních (dýchacích) infekcí. Uvádí se, že kuřáctví matky zvyšuje riziko vzniku astmatu u dítěte dvojnásobně. Riziko je ještě vyšší, pokud žena kouřila během těhotenství a v kouření pokračovala i po porodu.
Kouření matky v těhotenství a rakovina u dětí
Děti exponované prenatálně cigaretovému kouři mívají častější výskyt zhoubných nádorů v dětství. Prenatální expozice plodů zvyšuje riziko onemocnění zhoubným nádorem o 50 %. V některých studiích bylo prokázáno, že na výskytu dětských nádorů mělo vliv i kouření otce, a to dokonce větší než kouření matky.
Iniciace procesu karcenogeneze (vytváření nádorů) může souviset s mutagenními změnami ve spermiích, které jsou u kuřáků častější. Vliv může mít i expozice těhotné ženy pasivnímu kouření, jehož zdrojem je její partner.
Vliv expozice na chování a kognitivní funkce u dětí
Kouření matky v těhotenství (významně od 20 cigaret za den) má za následek pokles kognitivních funkcí dítěte (zvláště jazykových schopností), pozorován byl také pokles schopnosti soustředit se (koncentrace). Jiná studie konstatovala vyšší výskyt problému s chováním jako např. hyperaktivitu (ADHD).
Výzkum školních dětí také potvrdil, že učitelé hodnotí děti matek, které kouřily během těhotenství, jako ty, které mají častěji problémy s chováním, socializací a temperamentem. Možným vysvětlením je, že kouření během těhotenství působí nezvratné změny v mozku plodu, např. chronická hypoxie, poškození vývoje mozku (nikotin snižuje prokrvení placenty, oxid uhelnatý vytváří karboxyhemoglobin – oba tyto vlivy snižují zásobování fetálních tkání kyslíkem).
Nikotin redukuje počet nervových buněk a nezanedbatelné jsou také neurotoxické účinky kadmia a olova z cigaretového kouře.
