Syndrom náhlého úmrtí kojence SIDS (Sudden Infant Death Syndrome) je definován jako jakékoli neočekávané úmrtí dítěte ve věku 1 měsíc – 1 rok. Aktivní kouření matky během těhotenství bylo jednoznačně prokázáno jako rizikový faktor, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku SIDS 1,6 – 4,4krát. Expozice dítěte pasivnímu kouření (především kouření matky) po narození zvyšuje riziko SIDS 2,5 – 3,5krát.
Syndrom náhlého úmrtí kojence SIDS - definice, příčina, informace
Je pokládán za klinický projev dvou problémů: poruch ve vývoji řízení činnosti srdce a dýchacích orgánů a reakce na akutní hypoxii. Zdravý novorozenec je v prvních dnech po narození chráněn unikátním komplexem funkcí, které zajišťují automatické masivní vyplavování katecholaminů z dřeně nadledninek v reakci na hypoxii (např. v důsledku spánkové apnoe – krátké intervaly bezdeší). Jde o autonomní proces, který není závislý na reflexní činnosti mozku, jak je tomu u dospělých jedinců. Funkčním důsledkem vyplavení katecholaminů je udržování srdečního rytmu i ve stavu nedostatku kyslíku. Tento mechanismus má zásadní význam pro ochranu novorozence před důsledky hypoxie v období, než dojde k diferenciaci většiny buněk nervového systému. Tato reakce totiž později vyhasne, protože řízení převezmou centra v CNS, vytvořená při diferenciaci nervových buněk.
Pokud těhotná žena kouří (klíčový je hlavně třetí trimestr těhotenství), nikotin proniká placentou do mozku plodu. Nikotin aktivuje specifické neurotransmiterové receptory ve fetálním nervovém systému. Za normálních okolností se tyto receptory aktivují až 7 až 10 dní po narození, přenášejí signály zastavující dělení nervových buněk a startují proces jejich diferenciace. Je-li tedy plod vystaven účinkům nikotinu ještě před narozením, nastane předčasná aktivace receptorů a nastartování diferenciace začne předčasně, tj. dříve, než se stačí vytvořit typický počet buněk.
Následkem toho má dítě po celý život trvalý deficit nervových buněk. Novorozencům, u nichž došlo k předčasnému nastartování diferenciací nervových buněk vlivem prenatální expozice nikotinu, chybí právě unikátní autonomní proces adrenální odpovědi na hypoxii (nedostatek kyslíku v krvi). Současně není ještě vyvinut dospělý typ reakce na hypoxii. Tento mechanismus vedoucí ke zvýšení citlivosti k hypoxii, jako důsledek expozice nikotinu není jediný. Nikotin také zvyšuje vnímavost srdečních buněk k hypoxii, a proto každá hypoxická příhoda má větší následky v buněčném poškození u těch novorozenců, kteří byli nikotinu exponováni.
V důsledku výše uvedených změn může dojít snadněji k úrmtí kojence, který nezačne včas dýchat (a jeho organismus na to včas a adekvátně nezareaguje).
