Nikotin je jednou ze čtyř tisíc chemikálií, které lze vystopovat v tabákových výrobcích – jako jsou například cigarety, doutníky a dýmkový, žvýkací a šňupací tabák – ale je hlavní součástí tabáku, která ovlivňuje mozkové pochody. Jde o jednu z nejčastěji užívaných návykových látek a ačkoli je na krabičce cigaret napsáno, že jeden kus obsahuje například 12 miligramů nikotinu, nedostane se kuřákovi krevním oběhem do mozku více než jeden až dva miligramy.Co je to nikotin?
- má chemický vzoec C10H14N2
- v přirozeném stavu se vyskytuje jako tekutý alkaloid
- barva nikotinu - je bezbarvý
- rostlina tabáku používá nikotin jako pesticid (proti škůdcům)
- ve váhovém poměru tvoří nikotin zhruba 5% tabákového listu.
Alkaloidy jsou organické sloučeniny, které se skládají z uhlíku, vodíku, dusíku a někdy kyslíku. Mnoho lidí si například pravidelně dopřává povzbuzující účinky dalšího alkaloidu kofeinu.
Nikotin jako jed, smrtelná dávka, množství absorbovaného nikotinu v krvi
Je to mitotický jed postihující buněčná jádra. Jedna cigareta obsahuje přibližně 10 mg nikotinu - kuřák z tohoto množství inhaluje 1-3 mg.
Smrtelná dávka je 50-60 mg, tedy vykouřením 15-20 cigaret získá kuřák smrtelnou dávku. Ke smrtelným otravám však prakticky nedochází, neboť uřčitou roli hraje přizpůsobivost (adaptabilita) organismu. Dále kuřák nevykouří celou krabičku najednou, takže hodnota alkaloidu stačí do té doby poklesnout.
Nikotin v lidském těle - rychlost průniku do krve
Nikotin svému tělu dopřáváme pomocí vdechování kouře do plic (nebo náhradní substitucí - nikotinové náplasti, žvýkačky, pastilky, špičky, elektronické cigarety, ad.). Hustou a rozsáhlou sítí cév se pak dostává do krevního oběhu a do mozku. Šíření této látky je velmi rychlé, nikotin snadno prochází hematencefalickou bariérou, takže už po deseti vteřinách po prvním vdechnutí cigaretového kouře se nikotin objevuje v mozku.
Lidské plíce sestávají z miliónů plicních sklípků - malých vzduchových kapes, kde dochází k proměně plynů. Plicní sklípky mají neuvěřitelně velkou plochu – rozprostřeny na rovnou plochu by zabíraly devadesátinásobek veškeré pokožky lidského těla – a tudíž poskytují nikotinu a dalším složkám cigaretového kouře mnoho prostoru k proniknutí do těla.
Poločas rozpadu a degradace
Nikotin nevydrží v těle moc dlouho (to je také důvod, proč k otravě prakticky nedochází). Jeho poločas rozpadu je zhruba šedesát minut, což znamená, že během šesti hodin poté, co vykouříme cigaretu, zbývá v našem těle pouze 0,031 mg nikotinu z původního jednoho miligramu, který jsme vdechnutím do těla dostali.
Naše tělo se nikotinu zbavuje čtyřmi způsoby: zhruba osmdesát procent je pomocí enzymů v játrech rozloženo na kotinin; kromě toho metabolizuje v plicích na kotinin a oxid nikotinový; kotinin a další metabolity jsou také z těla vylučovány močí. Zbývající nikotin je filtrován z krve ledvinami a vyloučen pomocí moči.
Účinky nikotinu
Nejvýznamnějším alkaloidem tabákového kouře je nikotin, kterého je v cigaretě 1 až 4 mg. Již během několika sekund po vtáhnutí kouře do plic, se dostává krevním řečištěm do mozku, kde obsazuje specifické nikotinové receptory.
Váže se i na receptory v periferním, vegetativním nervovém systému, který řídí vnitřní orgány.
Účinky nikotinu:
- zvýšenou aktivitu trávicího traktu
- zvýšení produkce slin
- vzestup produkce trávících šťáv a
- zvýšení aktivity hladké svaloviny (ta je obsažena prakticky v celém trávicím traktu)
- zvyšuje krevní tlak,
- zrychluje činnost srdce, vzácně může způsobit srdeční arytmie
- stahuje cévy,
- zvyšuje obsah mastných kyselin v krvi,
- zpomaluje (inhibuje) syntézu estrogenu,
- stoupá produkce potu a
- může vyvolat stažení zornic
- při dlouhodobějším užívání dochází k posílení syntézy endorfinů.
V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu.
Nikotin způsobuje změny v tom, jak funguje mozek a tělesné funkce.
Celkový důsledek je tak trochu paradoxní: nikotin kuřáka v závislosti na množství a frekvenci užívání osvěžuje a uvolňuje zároveň.
Tento dvoufázový účinek není neobvyklý: přestože jsou účinky nikotinu a etanolu v lidském těle rozdílné, podobný průběh, závislý na množství užívané látky, můžeme pozorovat i v případě požívání alkoholických nápojů.
Nikotin zpočátku způsobuje rychlé uvolnění hormonu adrenalinu. Mezi jeho hlavní projevy patří zrychlený tep, zvýšený krevní tlak a rychlé, mělké dýchání. Adrenalin také řídí uvolnění glukózy do krevního oběhu.
Kromě toho může zablokovat i tvorbu hormonu inzulínu, což znamená, že lidé jsou po užití nikotinu mírně hyperglykemičtí - tzn. v krvi kuřáka následně koluje více cukru než obvykle. Kromě toho užívání nikotinu zrychluje základní metabolickou výměnu. To znamená, že tělo spaluje daleko více kalorií než obvykle.
Kokitin v krvi a ve vlasech - biologický marker expozice tabákovému kouři
Nikotin je vysoce návyková psychoaktivní látka. Asi 10 – 15 % nikotinu je z organismu vylučováno v nezměněné formě, ale 70% nikotinu je v organismu kuřáka transformováno na kotinin, který je v současné době pokládán za nejlepší dostupný biologický marker expozice tabákovému kouři.
Deponuje se zejména ve vlasech, kde se dá prokázat ještě po dlouhé době. Byl např. nalezen i ve vlasech malých dětí ze silně kuřáckých domácností, resp. u těch dětí, jejichž matky nepřestaly kouřit ani během těhotenství.
Anatabin, Anabasin, anatallin.
Dalšími alkaloidy tabákového kouře jsou anatabin a anabasin. Oba se vylučují močí a mohou také sloužit jako marker kouření. Minoritním alkaloidem tabákového kouře je také anatallin.
Poznámka: nikotinové mikrotablety a pastilky se v ČR pro nízký zájem od 1.1.2011 přestaly prodávat.
